V minulém článku jsem popsala, tak trošku všeobecně, jak mi METAMORFNÍ TECHNIKA ukázala, že i když mám z něčeho strach, tak jsem schopná tím úspěšně projít, postupně posílit víru v sebe a nechat tento strach minulosti.
V následujících článcích se s vámi podělím o konkrétní případy, ve kterých mi strach a pochybnosti o sobě dlouhé roky nedovolovaly dělat to, co jsem milovala.. A ve kterých jsem, s pomocí odvahy, kterou mi zprostředkovala METAMORFNÍ TECHNIKA, nakonec přece jen uspěla a jsem schopná se jim už svobodně věnovat a rozvíjet je pro dobro své i ostatních..
První mojí velkou výzvou byla výstava mých obrázků..
Od malička jsem moc ráda kreslila a malovala. Vše se zdálo bezva.. Své nadání jsem uplatňovala, kde se dalo a moc mě to bavilo (dokonce jsem si, ze své vlastní iniciativy, ilustrovala i školní sešity :-))..
Jenže pak přišly velké změny v našem rodinném životě (rozvod rodičů, stěhování na druhý konec republiky, hustý prostředí ve škole atd.), které ve mně posílily to, co tam vždycky bylo a jen čekalo na svoji příležitost.. Byly to pochybnosti o sobě samé a velký zmatek v mém nitru, který způsobil, že jsem si usmyslela, že vše, co tvořím je hrozný že jsem úplně nemožná a že to vlastně vůbec nemá cenu..
No, a od té doby uplynulo mnoho, mnoho let, v jejichž průběhu jsem, jednou za čas, dovolila své duši, aby mě vedla a něco jsem nakreslila nebo napsala.. Ale jen v přísném utajení.. Aby to nikdo neviděl..
No, a pak, nějakou dobu po tom, co jsem se začala věnovat METAMORFNÍ TECHNICE (věnuji se jí od r. 2013), když odešlo pár nejtěžších přesvědčení týkajících se této oblasti mého života, jsem najednou pocítila hlubokou touhu se tímto směrem začít realizovat… Nakoupila jsem barvy, plátna a další potřebné věcičky a pustila se do toho. Nejdříve jsem malovala na zkoušku.. Pak své výtvory dávala jako dárky svým blízkým a nakonec jsem se odvážila s nimi jít i na Dárkobraní, které organizovala kamarádka, a kde mohl člověk prodávat to, co s láskou ručně vytvořil.
Napoprvé jsem sice nic neprodala, ale tím, že jsem se odvážila jít přes pochybnosti o sobě a o kvalitě toho, co tvořím, se rozpohybovaly energie a ve finále (v květnu 2015) jsem byla požádána o zrealizování prodejní výstavy svých obrázků, kde jsem během necelých dvou měsíců měla mýt namalovaných 13 obrázků a vystavit je na oči veřejnosti.. To byla nejdůležitější výzva, která mi pomohla natrvalo odevzdat veškerý strach a pochybnosti, které jsem o sobě v téhle oblasti měla..
A jak k tomu vůbec došlo, si můžete přečíst v následujícím článku, který jsem po výstavě napsala:
JAK FUNGJE VESMÍR V PRAXI aneb Jak jsem k výstavě orázků přišla
A fotky z vernisáže si můžete prohlédnou tady: Vernisáž a výstav obrázků 7/2015
Těším se na vás v dalším pokračování..
S láskou DJ