V Z T A H Y…
Říkáte si: „Co to je? Nějaké heslo, nebo co?“
Vlastně ano. Když to nazveme „počítačovou řečí“, tak podle mého vnímání jsou vztahy „heslo“, skrze které se dostáváme do „programu“ (v tomto případě pozitivního programu plynutí) nazvaného PROUD ŽIVOTA..
Jsem přesvědčená, že my všichni ze své podstaty, vědomě či podvědomě, toužíme plynout s proudem života, aniž bychom mu vstupovali do cesty, a plně vnímat krásy života a užívat si je každý den, každou hodinu a každou minutu bez toho, že by nás to jakkoli vyčerpávalo. Ba naopak, chceme, aby nám vše, co děláme, energii dodávalo a probouzelo v nás více a více radosti z toho, že jsme prostě tady, protože je to fakt zázrak.
A mám tu zkušenost, že klíčem k realizaci této úžasné vize jsou právě už na začátku zmíněné VZTAHY.
Každý sám za sebe, i já, si procházíme více či méně vypjatými vztahovými situacemi. Tomu se, podle mě, nevyhne nikdo. Podle mého je, do určité míry, všechno o vztahu k něčemu, k někomu a především k sobě samému.
V mém případě to Vesmír řídí tak, že se ke mně dostávají lidičky (v osobním i profesním životě), kterým vždy můžu říct: „Já vím, jak se cítíte, taky jsem si tím prošla…“ A mám tak možnost inspirovat je tím, jaká mi ta daná situace přinesla uvědomění a co mi pomohlo ji zvládnout.
Uvědomila jsem si, že jsem pro své okolí už spoustu let takový, „předskokan“, kdy pokaždé, když já projdu nějakou, pro mě, „zkušební“ a uzdravující situací, která mi zprostředkuje další nová uvědomění a pomůže mi zase se o něco odlehčit a zintenzivnit mou radost ze života, okamžitě se kolem mě začnou objevovat lidičky, kteří procházejí něčím podobným a potřebují podpořit.
A tak je tomu i teď.
V posledních několika týdnech mi chodí z mnoha stran dotazy, které ukazují, že nejaktuálnější potřebu řešení mají, alespoň v mém okolí, vztahy partnerské – mezi mužem a ženou.
Vztahy v mém životě se odvíjejí od mého vztahu k sobě samé. Vždy, když na sebe začnu v nějakém ohledu zapomínat, ti, které vnímám jako své nejbližší mi to „rádi“ (většinou nevědomě) hezky vyzrcadlí. Jak se chovám já sama k sobě, tak se ke mně chovají ostatní. Což ladí s tvrzením Eckharta Tolleho, že vztahy, zvláště partnerské a milenecké, tu nejsou proto, aby nám přinášeli pocit štěstí (to nám nedokáže dát nikdo jiný, jen my sami), ale aby nám pomáhali uvědomit si naše nevědomé vzorce a přesvědčení a měli jsme pak možnost je přijmout a tak i změnit.
Mně osobně se nesmírně ulevilo, když jsem se dostala do fáze svého života, kdy jsem přijala plnou zodpovědnost za to, co se v mém životě děje a jak se při tom cítím. Když jsem pochopila, že to neovlivňuje nikdo jiný, jen já sama. A taky, když jsem zjistila, že ženy mají úplně jiné myšlenkové pochody než muži, což mě přimělo dozvědět se více o svých cyklech, co by ženy, a o tom jak to mají muži. Všechna ta poznání mi pomohla vnímat sama sebe i muže jinak a okamžitě se to projevilo celoplošně na všech mých vztazích (i rodinných, pracovních, přátelských…). Ale tím nic neskončilo. Zdaleka teď nejsem žádný „partnerský vševěd“. S pokorou přijímám všechny, ne vždy příjemné, situace, které ke mně přicházejí a přinášejí mi nová a nová uvědomění o mně samé i o rozdílech v myšlenkových pochodech mužů a žen. A život je s každým zjištěním snazší a zářivější…
Každý jsme unikátní a nacházíme se právě v té situaci, ve které být potřebujeme, abychom skrze ni něco ve svém životě pochopili a změnili. Co se jednomu jeví jako tragédie, to je pro druhého pohoda…
Neexistuje žádný celoplošný návod na šťastný partnerský vztah, ale je možné inspirovat se ze zkušeností a prožitků druhých, přičemž doporučuji si vždy informace, které k vám přijdou procítit a zavnímat, a uvědomit si, co z toho s vámi opravdu ladí a co ne a brát to opravdu jako podporu a inspiraci, a ne jako nutnost se tím dopuntíku řídit.
Jednou z inspirací by pro vás mohla být knížka
MUŽI JSOU Z MARSU, ŽENY Z VENUŠE,
kterou napsal John Gray na základě zkušeností svých a svých klientů.
(je dostupná i v audio verzi – takže ji můžeme poslouchat v autě nebo při mytí nádobí...)
Tuto knížku, kterou mám doma snad už 15 let, mi před několika dny připomněla moje kamarádka, které hodně pomáhá změnit pohled na její partnerský vztah a vztah k mužům vůbec. Hned jsem šla a otevřela jsem ji namátkou na kapitole 6, jejíž název je „Muži jsou jak gumové šle“ a která pojednává o přirozené potřebě mužů jednou začas se odtáhnout, aby si uchovali svou svobodu a autonomii a mohli se pak zase ve vší své síle k ženě těsně přimknout...
„Když muž ženu miluje,
potřebuje se čas od času odtáhnout,
aby se zase mohl těsně přiblížit.“
A následuje kapitola 7 – „Ženy jsou jako vlny“, kde je hezky vysvětlena ženská proměnlivost v rámci měsíčního cyklu a emoční komunikace.
„Muži odcházejí do své jeskyně,
ženy se noří do své studny.“
Troufám si tvrdit, že se vztahy mezi ženami a muži mám celkem rozsáhlé zkušenosti, své i vypozorované od ostatních, přesto jsem o této „mužské intimní cykličnosti“ do teď nevěděla.
Uvědomila jsem si, že nejenže v mnoha případech netušíme, že náš protějšek má úplně jiné myšlenkové pochody než my sami, ale někdy nevíme ani o svých vlastních přirozených cyklech, a to může vést i k tomu, že potlačujeme sami sebe, protože jsme naučení jednat podle nějakého hluboko zakořeněného vzorce. A pak nejsme schopni být šťastní sami se sebou, natož pak s někým jiným…
Jak to asi máme vědět? Nikdo nám to neřekl..
Tohle by se mělo učit ve škole! Odpadlo by mnoho nedorozumění...
Věřím, že nová poznání o sobě samých i o opačném pohlaví nám mohou velmi odlehčit a zpříjemnit život.
A taky věřím, že můžeme kdykoli uzdravit sami sebe i svůj život, bez ohledu na to, kolik nám je let a v jaké se právě nacházíme situaci. Stačí se jen k tomu rozhodnout...
Jsem moc vděčná, že mně už se to děje
a přeji každému, kdo o to stojí, aby to měl také tak!
Takže, ženy a muži, kolegové a kolegyně, partneři a partnerky, milenci a milenky..., dokud nás to nezačnou učit ve škole, je potřeba vzít iniciativu do svých rukou..
Pojďme si vytvořit život krásnější, plnější, extatický!
A co takhle začít právě tím, že se přestaneme dohadovat, obviňovat sami sebe i partnera, koukneme, každý sám nebo i společně, do této knížky (nebo si poslechneme audioverzi), a otevřeme se dobrodružství objevování nových skutečností o sobě i o tom druhém, které nám pomohou rozpohybovat společný svobodný život a dodat mu šťávu!
Třeba je tohle začátek vaší cesty ke spokojenému partnerství! A třeba taky ne… Když to nezkusíte, nedozvíte se to…
Nejsem žádný vystudovaný psycholog v manželské poradně. Jen žiju, vnímám sebe a to, co se děje kolem. Moje vzdělání jsou mé prožitky, má uvědomění a poučení se z nich. A s tím jde ruku v ruce stále se prohlubující radost ze života a z toho, kdo jsem.
Vím, že to jde a přeji to i vám!
S láskou DJ